Marieta nabourává stereotypní idealizovaný obraz krásné, věčně mladé dívky ze známého obrazu Ofélie od Johna Everetta Millaise. Do černého obdélníkového akvária umisťuje pořízenou fotografii nové hrdinky – staré ženy bez domova. Vyobrazení evokuje příběh ženy 21. století, žijící na okraji společnosti, jejíž tělo bylo náhodně vyplaveno čističkou odpadních vod. Fotografie modelu je zespodu podsvícena a vysílá obrazovou informaci do 40 000 kusů vertikálně umístěných optických vláken – ta je možné přirovnat ke stavbě digitálního obrazu složeného z jednotlivých pixelů.

Marieta Tedenacová (* 1997) je absolventkou Ateliéru skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, souběžně se věnovala také malbě na Akademii výtvarných umění. V její práci dochází k prolínání přístupů volného a užitého umění s novými technologiemi. Studium skla Marietu přivedlo k hlubšímu zkoumání podstaty tohoto materiálu, kterou je optika, která je úzce spojená se světlem. Na pomoc si často bere nejnovější vědecké metody, které zatím byly využity v kontextu umění jen ojediněle. Snaží se vytvářet objekty, které se jednoznačně vážou k současnosti, zároveň ale svou návazností a širším kontextem propojují minulost s budoucností.