Umění zrcadlí společnost a je svědkem důležitých historických milníků. To dokazuje projekt Alegorie covidu mladé keramické designérky Moniky Martykánové. Kombinuje v něm odkaz tradiční figurální porcelánové plastiky a aktuální téma celosvětové pandemie. Trojice sošek představuje na první pohled banální momenty, které odrážejí zásadní změny životního tempa. Patří mezi ně vzestup kurýrních služeb, procházky po deváté hodině večerní, které byly v dobách nejpřísnějších zákazů dovoleny pouze se psem, a domácí stříhání vlasů. Mrazivé memento s dávkou nadsázky ilustruje proměny v oblasti služeb, gastronomie i osobní svobody.

Monika Martykánová (* 1994) patří mezi nejmladší talenty české keramické scény. Nápaditě kombinuje tradiční témata, technologie a řemeslné postupy se současnými tématy. Z bezduchých krásných sošek se v jejím pojetí stávají harmonická díla, v nichž forma potkává obsah. Do perfektně provedených rukodělných výrobků nechává proniknout aktivismus, humor, ironii i společenskou kritiku. Ve feministické soše Dobrá matka se sarkastickou nadsázkou tematizuje přetíženost žen, v Posledním cirkusu kritizuje drezúru zvířat a v 3DIY objects imituje 3D tisk ručním zdobením pomocí sáčku na cukroví.