Obrazy navazují na širší cyklus imaginárních krajin, pracují s průsvitností lehce odskelněné hmoty, světelnou odrazivostí drobných bublinek uvnitř vrstev skla a linií řezané tabule. Hloubky je dosaženo pozadím z patinovaného plechu. Předem jasně definovaná kompozice zůstává otevřená mnoha drobným náhodám vzniklým během procesu fusingu. Krajiny v dešti jsou vzpomínkou na vjem vzduchu prosyceného kapkami deště, tvořícího poloprůhledný závoj před pohledem do prostoru krajiny. Obrysy krajiny jsou neurčité, důležitá je atmosféra. Déšť je těžký a blahodárný.

Lada Semecká prošla hned několika sklářskými školami – Střední uměleckoprůmyslovou školou sklářskou v Kamenickém Šenově, Institutem výtvarné kultury na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pak studovala v Ateliéru skla u prof. Vladimíra Kopeckého. Sama nyní na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně vede Ateliér prostorové tvorby. Autorský rukopis Lady Semecké je skromný, koncentrovaný, má velkou emoční hloubku. V jejích dílech se často projevuje vliv Japonska, kde pobývala mezi lety 2008–2012 a působila zde jako pedagožka studené sklářské techniky na Toyama City Institute of Glass Art.